Vědci z Národního institutu pro neurologický výzkum (NEURIN) převzali v pondělí 27. ledna 2025 šek v hodnotě 581 000 Kč. Částku se podařilo získat díky veřejné sbírce brněnské rodačky Ivy Horčicové a Nadaci Karel Komárek Family Foundation. Finance budou využity na boj proti neurodegenerativním chorobám, především Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Konkrétně na nákup léčebných technologií a vývoj mobilní aplikace, která dokáže z řeči diagnostikovat mozkové onemocnění. 

V současnosti neurodegenerativní choroby, mezi které řadíme právě Alzheimera nebo Parkinsona, postihují v zemích prvního světa, tedy i v České republice, přibližně 10 % obyvatel nad 65 let. Odhady ukazují, že za 10 let by mohlo jít až o 15 %. Zdravotní a ekonomický dopad tohoto vývoje na společnost bude enormní. Na nemoci bohužel v současné době neexistuje účinný lék. Neustále je potřeba nacházet nové diagnostické metody, abychom zvládali nemoci co nejdříve a co nejšetrněji odhalit.

„Můj dědeček trpěl Alzheimerovou chorobou. Moje babička v současnosti bojuje s Parkinsonovou nemocí. Sledovat jejich boj je jednou z nejtěžších zkušeností mého života,“ říká Iva Horčicová, neúnavná propagátorka aktivního životního stylu. Svou vášeň pro sport se rozhodla spojit s dobročinností – přihlásila se na mistrovství světa v triatlonu a spustila veřejnou sbírku na boj proti neurodegenerativním onemocněním. Podařilo se jí vybrat téměř 280 000 Kč.

Iva Horčicová

Iva Horčicová

Její čin zaujal také Nadaci Karla Komárka, která podobné projekty dlouhodobě podporuje. Na výzkum neurodegenerativních chorob přispěla nadace 300 000 Kč. „Naším cílem je dodávat lidem odvahu, aby mohli své vize proměnit ve skutečnost. Iva Horčicová je neúnavnou bojovnicí na trati i v životě. Jsem rád, že jsme mohli podpořit její iniciativu na pomoc pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou,“ prohlásil Luboš Veselý, ředitel Karel Komárek Family Foundation (KKFF).

Příspěvek KKFF poputuje do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na jednu z nejvíce perspektivních technik, na které vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum pracují.

„Temporální interferenční stimulace představuje neinvazivní metodu, kterou neurologové stimulují konkrétní místo v mozku pacienta. Tam dochází k aktivaci neuronů, čímž snad bude možné ovlivnit fungování paměťových funkcí – tedy paměti důležité pro běžné každodenní fungování, krátkodobé zapamatování si věcí a uchovávání informací. Paměti, která je nejčastěji postupující Alzheimerovou nemocí postihována,“ vysvětluje Milan Brázdil, vědecký ředitel NEURIN a přednosta I. neurologické kliniky FNUSA  a LF MU a dodává: „Experimentální metoda tak zase na čas pomáhá pacienty vracet do běžného života. Zařízení je ale důležité nejen pro samotnou terapii, ale především pro výzkum, který metody léčby bude posouvat dále.“

Aby se globální postup Parkinsonovy choroby dal zpomalit, snaží se jí vědci z NEURIN odhalit v nejranějších stadiích. Například pomocí unikátní mobilní aplikace, která již po pár minutách hovoru dokáže zjistit počátek choroby.

Na vývoji softwaru pracuje tým vědců a lékařů z NEURIN 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT, kam zamíří druhá část financí z veřejné sbírky. Aplikaci již úspěšně otestovali na desítkách pacientů.

„Včasná diagnostika onemocnění je u Parkinsonovy nemoci naprosto zásadní. Z našeho dosavadního výzkumu vyplynulo, že ke správnému vyhodnocení stačí, aby člověk volal přibližně 18 minut, což odpovídá například devíti krátkým hovorům s přáteli nebo rodinou,“ přibližuje Jan Rusz z FEL ČVUT.

Typická pro Parkinsona je zhoršená melodie řeči, hlasitost a srozumitelnost. V pozdějších stadiích nemoci jsou tyto obtíže dobře slyšitelné. Na počátku ale mohou být změny jen velmi nepatrné – i ty však dokáže aplikace vědců z NEURIN spolehlivě rozpoznat.

„Darované finance využijeme na další rozvoj aplikace. Především v různých typech mobilních zařízení a také analýzu řeči v dalších jazycích. Díky inciativě Ivy Horčicové dokážeme urychlit vývoj softwaru až o půl roku,“ doplňuje Jan Rusz.

Do budoucna se vědci u NEURIN plánují zaměřit také na včasnou diagnostiku roztroušené sklerózy a Huntingtonovy choroby.

Zdroj: NEURIN

 

Ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno a Mezinárodním centrem klinického výzkumu (ICRC) jsme si pro vás připravili sérii přednášek o tom tajemném, sotva kilo a půl těžkém kousku hmoty uvnitř naší hlavy – lidském mozku!

 

V rámci cyklu vás provedeme nejnovějšími poznatky o fungování mozku, jeho zranitelnostmi i jeho neuvěřitelným potenciálem. Od vlivu válečných traumat na mozek po současné výzkumy umělé inteligence. Dozvíte se, jak extrémní stres ovlivňuje přeživší holocaustu i uprchlíky z Ukrajiny, a jak AI pomáhá v medicíně. Poznáte, jak internet a technologie působí na náš mozek a jak udržet zdravé stárnutí. Prozkoumáme také Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu a možnosti prevence. Tento cyklus je ideální pro všechny, kdo se zajímají o neurovědu, psychologii a budoucnost lidského myšlení. Objevte tajemství, která skrývá naše vlastní mysl! Přednášky vedou přední čeští vědci a odborníci.

 

10. 10.  v 18:00

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., Mgr. Monika Fňašková, Ph.D., Mgr. Markéta Nečasová: Extrémní stres mění mozek: Od holocaustu po válku na Ukrajině

Hrůzy napáchané válkou se mohou projevovat ještě několik desítek let po jejím konci. Co s lidským organismem dělá extrémní stres a obrovské utrpení, které prožívali lidé věznění v koncentračních táborech během 2. světové války? Jak se toto trauma přenáší na další pokolení? Jak tyto prožitky ovlivňují strukturu mozku? Jakým způsobem se prožitá traumata projevují u dalších generací potomků? Přednáška představí výsledky výzkumu tří generací přeživších holocaustu a aktuální problematiku uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny a jejich neurobiologické reakce na akutní stres. Jak extrémní stres, ať už v minulosti nebo současnosti, zanechává trvalé stopy na lidském mozku a psychice?

17. 10. v 18:00

MUDr. Kateřina Sheardová Ph.D., Mozek v očistě: Digitální demence a jak detoxikovat mozek

Nemáte někdy pocit, že všude kolem nás panuje digitální demence? Jaký mají internet, sociální sítě a média vliv na náš mozek? Jaký dopad na vývoj dětí má jejich časné vystavení svítícím obrazovkám tabletů a chytrých telefonů? Přijďte se dozvědět, jak zvládnout udržet mozek v dobré kondici, co je to Brain Maintenance, jak se náš mozek „čistí“ a proč je jeho „úklid“ důležitý a co můžeme udělat navíc pro zdravé stárnutí. O poznatky ze své práce se s vámi podělí neuroložka a vědkyně Kateřina Sheardová.

21. 11. v 18:00

Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D. a Mgr. Monika Pupíková, Ph.D.: Mozek a stimulace: Nové způsoby, jak měnit mozek

Je možné ovlivňovat fungování mozku neinvazivně, jen pomocí přístroje, který lze snadno nasadit na hlavu? A dalo by se pomocí takové stimulace zlepšit třeba paměť nebo pozornost? Neinvazivní mozková stimulace již dávno není sci-fi! Společně prozkoumáme nové technologie magnetické a elektrické stimulace a jejich využití v neurovědním výzkumu. Podíváme se i na to, jak by je šlo v budoucnu použít třeba u zdravých lidí a pacientů s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. O neinvazivní stimulaci budou mluvit neurovědci Luboš Brabenec a Monika Pupíková.

28. 11.2024 v 18:00

doc. Ing. Jiří Mekyska, Ph.D.: Mozek a AI: Když umělý mozek diagnostikuje poruchu toho lidského

AI je pojem, který nás poslední dobou bombarduje ze všech stran. Kromě toho, že umí umělá inteligence psát básně, řídit auto nebo generovat obrázky, umí také ledasco zjistit o našem mozku a informovat nás o poruchách, které si třeba ani neuvědomujeme. Jak nám může AI pomoci při diagnóze poruchy mozku? Může předpovědět, jestli bude někdo trpět demencí? Může pomoci s diagnózou a léčbou Parkinsonovy nemoci? Může mezi dětmi identifikovat ty, které budou mít ve škole problém se psaním? Dokáže pomoci lidem po mrtvici znovu mluvit? O velkém potenciálu AI v oblasti neurologie a psychologie vám poví výzkumník Jiří Mekyska.